Název

2011_09_27 MALTA A GOZO 2011 - Gozo, kostel Ta Pinu, Dwejra, Azurové okno, Victoria, Xlendi

Popis

Ranním trajektem přejedeme na ostrov Gozo. Po celém Gozu nás doprovázel mrak, bouřka v dáli a hřmění... Místní lidé se hrdě nazývají Gozitánci. Prý se historicky museli starat o sebe a nečekat, až to za ně udělá Malta. Proto jsou samostatnější a o ostrov se lépe starají. Jak o čistotu, tak o místní produkty, které opravdu ještě dělají ručně. Prvním zastavením je kostel Panny Marie Ta'Pinu, které je od roku 1883 poutním místem, protože zde tehdy na místní vesničanku zázračně promluvil obraz Panny Marie. Od té doby tu dochází k zázračnému uzdravovování. Stěny některých prostor unvitř jsou plné fotografií, oblečení, lékařských diagnóz, děkovných tabulek od lidí, kteří byli uzdraveni místním požehnaným olejem. Překvapivé bylo, že i Adriana přiznala, že "na zázraky jsem nikdy nevěřila", ale před pěti lety nad ní samotnou lékaři zlomili hůl a doporučili jí kněze. Olej z tohoto kostela jí, podle ní, zachránil život a uzdravil ji... -Dále jsme jeli do Djerwy, kde je asi nejfotografovanější skalní útvar na Gozu - Azurové okno. Lodičkou nás vzali blíže a já jsem trpce litovala, že tu nejsem sólo, protože ta nádhera pod hladinou je vidět i z loďky. Chtělo to šnorchl, ploutve a dva dny času... Z Djerwy jsme odjeli do hlavního a jediného města na Gozu do Victorie. Vylezla jsem na Citadelu, prošla jsem uličky města, narazila na paličkující gozitánskou důchodkyni a jedno její dílko si pak přivezla i domů. Z Victrorie nás odvezli na oběd, kde podávali neskutečně dobrou rybu... Potom nás čekal záliv Xlendi, kde bychom se normálně koupali, kdyby nad námi nebylo bouřkové mračno... Vykřepčím tedy jen po kamenných schodech, které si tu kdysi nechaly vytesat jeptišky, aby na mě nebylo při koupání vidět, udělám pár fotografií a už jen procházím obchůdky se suvenýry. Cestou nám sice ještě zastaví ve vesnici Fontana na místní suvenýry, ale ze sýra jsem si nesedla a doma by mi "kozinu" stejně nikdo nejedl :-). Koupím ještě víno, kapary, báječná sušená rajčata a zase pomalu jedeme do jediného přístavu Mgarr (Imdžar) na trajekt a zpět na Maltu... Maltština z 80% pochází z arabštiny, ale jako jediná z "arabských" jazyků se píše latinkou. Prý je nejoriginálnější a nejčistčí arabštinou na světě. To, co používá severní Afrika a Blízký východ, jsou už jen pozměněné dialekty. I přesto se Malťan s Arabem (alespoň jazykově) i dnes bez potíží domluví. Malťané dnes ale doma mluví na půl maltsky a napůl anglicky. Maltština tak možná pomalu zmizí jako mnoho jazyků před ní... Malta byla prý první křesťanskou zemí světa. To díky tomu, že zde kolem roku 60 n.l. na cestě z Ceasarey ztroskotal sv. Pavel, který zde pak asi 4 měsíce působil a "obracel" na víru. Malťané jsou tak dodnes katolíci, a to "arabsky" zatvrzelí. S jejich vírou, hlavně v Panenku Marii, nic nepohne...

Kategorie a štítky

Nastavení