Název

2010_11_15 FUERTEVENTURA Faro de Tostón, El Cotillo, Parque Natural Las Dunas

Popis

Večer mě budili veselící se sousedé ze zájezdu. V noci pršelo, cákal okap a v pojistkách stále něco cvakalo. Ale v celku jsem se vyspala. - Ráno naskáčeme do aut a odjedeme s mírným zpožděním do přístavu. Tentokrát Radek alespoň sehnal dodatečné auto na bágly, nemuseli jsme jet dvakrát. Trajekt Fred Olsen měl zpoždění kvůli počasí. Moře sice zdánlivě klidné, ale stejně to houpalo a asi byly i proudy. Po příjezdu na Fuerteventuru (což podle Radka znamená "velké vlny" a podle knižního průvodce "velké dobrodružství" :o) máme individuální volno v městečku Corralejo. Žádná památka tam není, tak trávím čas zbožným sledováním mořských vln. -Po srazu se vydáváme s "novými" auty (sice s větším kufrem, ale menším pohodlím pro cestující, na maják Faro de Tostón. Místo obklopené tak fotogenickými vlnami, že nevím, kterou dříve vyfotit. Strašně tady všude fouká. Z majáku pokračujeme do El Cotillo, kde se podíváme na sice hezky zrekonstuovaný mlýn, ale jen zvenčí. - Zbytek hradu Castillo el Tostón, vlastně už jen krohovou věžičku s dělem, nám o neuvěřitelné dvě minuty zavřou před nosem :-(. Tříštící se vlny o útesy jsou zase a jako vždy fascinující. Přejedeme poté na pláže v Parque Natural de Las Dunas, národní park písečných dun. Máme chvíli na vykoupání a já se v dunách cítím, zase jako zpátky v Egyptě... Ale k fotografování to stále svádí. Po procházce dunou konečně jedeme na ubytování do Caleta de Fuste. Apartmány sice zdánlivě hezčí, ale turisticky umělé, uprostřed rušné ulice, hluku a aut :-(. Zlatá La Santa... Vyběhnu na nákup, a potom do restaurace. Mám ale špatnou ruku. Smažené kalamáry s chipsama jsem fakt večeřet nechtěla. Ron Miel (místní medový rum) sice chutný, ale medově sladký až moc... Večeře celkově zklamáním... PS: V tomto zájezdu jsou všichni nekuřáci :o

Kategorie a štítky

Nastavení